L´ARMONIA VOCALE: Markéta Klaudová (Aqua), Nikola Uramová (Aer) – soprán, Jarmila Balážová (Ignis), Marie Svobodová (Veritas), Bella Adamová (Terra) – alt. 

L´ARMONIA ENSEMBLE: Jaroslav Pelikán – 1. flétna, Tomáš Kalous – 2. flétna a pikola, Eva Houdková – hoboj a anglický roh, Jan Pařík – 1. klarinet, Aleš Tvrdík – 2. klarinet, Martin Petrák – fagot, Pavel Jirásek – 1. lesní roh, Adéla Psohlavcová – 2. lesní roh, Milan Al-Ashhab – 1. housle, Jan Maceček – 2. housle, Radim Sedmidubský – viola, David Havelík – violoncello, Ondřej Balcar – kontrabas, Jiřina Marešová Dvořáková – varhanní pozitiv.

Jiří Miroslav Procházka – vypravěč,

Dirigent FRANTIŠEK MACEK jr. 

Festival Jakuba Jana Ryby 2021: dne 8. 9. 2021,

Zvukový záznam světové a rožmitálské premiéra díla Jaroslava Krčka k jeho 80. narozeninám. 

ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM: Starý Rožmitál - farní kostel Povýšení sv. Kříže. 

vyrobila Anthonea Musica s.r.o.

Jaroslav Krček: Pravda o Pravdě (op. 175). Kantáta na slova básně „Rozmluva čtyř elementů s paní Pravdou“ pro 5 ženských hlasů, vypravěče a komorní orchestr (autor básně Hans Sachs, 16. století). Ke své kompozici sám autor poznamenává: “Když jsem byl vyzván, abych pro Festival Jakuba Jana Ryby vytvořil komorní kantátu, hledal jsem vhodný text. Nechtěl jsem zrovna zhudebňovat text současný, avšak text, který se současného dění dotýká jsem ztvárnit chtěl. Sáhl jsem tedy po dramatické scéně norimberského pěvce a básníka Hanse Sachse.  Je o pravdě, která je odevšad vyhnána. Každý, kdo je vnímavý si nemůže nevšimnout, že i dnes jsme často svědky vyřčené nepravdy a klamu. Někdo něco tvrdí a druhý mu to hned vyvrátí. To, co se dnes mělo za pravdu, zítra neplatilo, a to v moha odvětvích společenského života. A živly, kterým si Pravda v Sachsově básnické scéně stěžuje, už se na lidstvo také zlobí, jako je tomu v textu ze 16.století. Zajímavé je, že se i v Čechách přibližně ve stejném čase jako žil Hans Sachs (1494-1576) zpívala píseň o pravdě: „Pravdo milá, tiežem tebe, pročs od nás vtúpila v nebe. Komu si nás poručila, tiežem tebe pravdo milá“. Tato píseň má mnoho slok, ve kterých se vypráví jako u Sachse, jak ji nikdo nechce, nemá kam jít, a tak jde do nebe mezi anděle. Inu – pravda má mnoho tváří, avšak ta skutečná je jen jedna…nechť každý posoudí sám.”

ZUZANA ČURMOVÁ - SOPRÁN, 

DĚTSKÝ PĚVECKÝ SBOR ČESKÉHO ROZHLASU, 

L´ARMONIA ENSEMBLE: Jiřina Marešová – varhanní pozitiv, Jaroslav Pelikán – flétna, Jaroslav Novák – kytara, Michal Sedláček – I. housle, Jan Maceček – II. housle, Radim Sedmidubský – viola, David Havelík – violoncello, Michal Novák – kontrabas.    

SBORMISTRYNĚ VĚRA HRDINKOVÁ

Festival Jakuba Jana Ryby 2022: 

Závěrečný slavnostní koncert duchovní hudby “DĚTI ZPÍVAJÍ V ROŽMITÁLE PRIM”

Světová premiéra díla Jaroslava Pelikána, zvukový záznam ze dne 23. 09. 2022. 

STARÝ ROŽMITÁL - farní kostel Povýšení sv. Kříže, 

vyrobila Anthonea Musica s.r.o. 

Ke své skladbě Salve Regina připojuje Jaroslav Pelikán tuto tvůrčí konfesi: 

“Salve Regina je skladba, kterou jsem psal během března 2019. Důvodem vzniku byla objednávka na znělku pro akci "Noc kostelů", kterou pořádá pražská arcidiecéze. Chtěl jsem napsat skladbu, jejíž úryvek by se dal užít jako charakteristická znělka. Církevím představitelům se však Salve Regina zdála hudebně příliš závažná pro televizní                      a internetovou znělku. Napsal jsem z toho důvodu později znělku jinou, poněkud monumentálnější, televiznější... Salve Regina je mým dalším pokusem o moderní avšak pro lidi přístupnou duchovní hudbu. Usiluji o hudební jazyk, který by byl srozumitelný i pro laiky. Zároveň se snažím o technickou nenáročnost kvůli možnosti provádět tuto hudbu také v chrámovém a tedy často amatérském prostředí. Při tom všem zároveň nechci zplošťovat umělecké i duchovní sdělení. Jsou to pro mě náročné úkoly a je na posluchačích, aby posoudili jak se mi v mém snažení daří. Samozřejmě překrásný text modlitby Salve Regina je velikou inspirací, skladatel je v podstatě textem veden a nemusí až tak moc řešit například hudební formu. Tu už má text samotný. Jako flétnista používám rád v mých duchovních skladbách flétnu, nejlépe ve spojení s kytarou. Je to jako bych se modlil prostřednictvím svého nástroje, a tak často flétna jakoby dopovídá to, o čem zpívají zpěváci.”

L´ARMONIA VOCALE: 

Kristýna Fílová – soprán, 

Anna Moriová – alt, 

Ondřej Holub – tenor, 

Jiří Miroslav Procházka – bas.

Zdeněk Klauda – dirigent a varhanní pozitiv. 

6. ROČNÍK FESTIVALU JAKUBA JANA RYBY 2023: 

"Mladí umělci pro mladé přeštičáky", zvukový záznam ze dne 12. 10. 2023,

Kulturní a komunitní centrum, PŘEŠTICE,

vyrobila Anthonea Musica s.r.o.

VOJTĚCH DLASK o svém díle: „Text svatého Františka je pečlivě vystavěný, ale prostý, neklerikální; cítím v jeho chválách úsměvy i velikou radost. A způsobem, z nějž mi běhá mráz po zádech, se v něm chválí i naše velká chmura – smrt, která tu k nám patří jako sestra a nejde z ní děs, pokud se jedná pouze i smrt těla, pokud nezemřeme zatíženi smrtelným hříchem. Psal jsem hudbu na originál v umbrijštině a František ke mně občas přistupoval a jak kdyby mi diktoval. Náš dialog byl nejčastěji radostný. Školil mě v ponoru do sebe. S každou další chválou jsem se tu snáz, tu hůř vyrovnával s tím, co který element nese: dlouho mi třeba trvalo rozlousknout téma ohně, jeho mihotavosti, pálivosti, ničivosti, neuchopitelnosti i živelnosti; při chvále lásky jsem si zase odprožil vrchol hudby, slzy lásky šťastné i té nenaplněné, ale pak přišla ještě právě ona sestra smrt a s ní konkluze formy. Nejobtížnější pro mě však byly závěrečné chvály – snad pro absenci konkrétního elementu, respektive zde už je tím jediným bodem jen Bůh a radost z něj a radost jemu: Chvalte mého Pána, dobrořečte a děkujte mu, a služte mu s velikou pokorou. Tam mi to trvalo déle než celá kompozice předtím: měsíce jsem si to místo prozpívával v hlavě, prošlo asi pěti „už definitivními“ verzemi, vyčerpalo mou sílu a pak se zas poddalo a stejně to ještě nebylo ono a já měl z nedostatečnosti sevřenou hruď. Až jsem pak přijal nutnost přidání lásky. Vklad sebe sama: stále ho bylo málo, snad pro tu radost předtím, snad pro neopakování textu předtím. Pak se forma zaokrouhlila během jediného dne. Z kompozičních technik jsem v Canticum creaturarum víc, než kdy jindy vyzkoušel skicování, které mi kdysi doporučoval můj profesor – také František – Gregor Emmert. Je to jeden z nejzajímavějších prvků tvarování. Vnitřní dobrodružství. Napíšete, zahodíte, přepíšete, něco zůstává, jiné to překrývá, postupně se vynořuje tvar, který vzbuzuje touhu po trvání, tvar, který se i pod palimpsesty nemění. Někdy se vynoří v polospánku, jindy se vrací ve vnitřním zpěvu v hlavě. Není vždy lehké se zbavovat hotové práce, ulpívám často na povedeném detailu, lnu velmi rychle, nekontrolovatelně, nekriticky. Když ale odhodím nefunkční či překážecí moment, je to úleva a otvírá se nový prostor vpředu. Forma skladby respektuje průběh textu, je prostá, objevují se v ní postupy převzaté z ars nova a také technologie litevských lidových písní sutartinė, které běží v paralelních sekundách. Radostnost je rovněž ve vysokém (co nejvyšším) tempu, v polyrytmech je zas tanečnost. Kompozice začíná tématem, které mě provázelo přes 20 let a nikdy jsem neměl možnost je slyšet – je zřetelně vážnější a chromatičtější než zbytek skladby a slouží zde na způsob introitu. Skladba jako celek prochází řadou tónin; jejich návaznost, barevnost jejich fazet a určitý maximalismus neustálého pohybu považuji spolu s pružností polyrytmiky za znak organičnosti, která mě  v posledních letech zajímá.“

I. Allegro (5:27)

II. Largo (4:58)

III. Allegro + IV. Vivace. Amen (5:52) 

Markéta Klaudová – soprán, 

HAYDN ENSEMBLE: Jan Thuri – hoboj, Vladislav Borovka – hoboj, Petr Ries – kontrabas, Kristýna Konečná – cembalo, Jiřina Marešová – varhanní positiv.

Martin Petrák – fagot/umělecký vedoucí a nastudování.

5. ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby 2022: 

"Mezi Bachem a Rybou", BŘEZNICE - státní zámek, zvukový záznam ze dne 22. 9. 2022

vyrobila Anthonea Musica s.r.o.

Michal Novák, který je vnukem akademické sochařky a restaurátorky Aleny Novákové, se vedle profese kontrabasisty zabývá stavbou varhanních pozitivů ve své vlastní varhanářské dílně Sandrik Giovannino de Provolone. Ta se specializuje na výrobu historicky autentických nástrojů při využití moderních postupů a dokáže postavit dle požadavků varhany doslova na míru. Michal Novák se věnuje též kompozici, má na svém kontě několik především vokálně-instrumentálních skladeb. K dnes uváděnému dílu sám autor dodává: “Kantáta C dur, Op. 69 je komponována pro netradiční obsazení soprán, 2 hoboje, fagot, basso continuo, tedy kontrabas a varhany nebo cembalo. Koncipoval jsem  jí v duchu Zelenkových triových sonát doplněnou o zpěvní hlas. Kantáta o čtyřech částech zhudebňuje text 

Jakuba Jana Ryby“: 

“Budu chválit Boha mého, rtymi, srdcem veřejně. Budu ctíti Tvůrce svého, do věčnosti srdečně. Všecky práce duše, těla k Bohu ať se vztahujou, aby všudy chvála zněla, ať jen k tomu dni mé jsou. Všecek tvor tě, Bože, slaví. Proč bych já tě neslavil? Dals mně rozum, schopnost, zdraví, bych tě s nimi oslavil. Budu chválit vždycky tebe, neb jsi otec, dárce můj. K tvé vždy chvále podám sebe — Bože, srdce rozpaluj! Ohněm lásky, ohněm ctnosti, ohněm pravé moudrosti, abych živ byl v blaženosti, skončil život v milosti: V této svaté muzice, plesej vždycky, ó srdce!”